První písemná
zmínka
o sklárně v osadě
Nový Svět na panství
hrabat Harrachů.
Ředitelem se stává
Elias Müller
Grauparova mapa jilemnického
panství, detail s pohledem do sklárny,
1765 (SOA Zámrsk)
1764
Hans Josef Müller (syn Eliase Müllera)
huť prodal za 3435 zlatých a 57 a půl krejcaru
hraběti Arnoštu Quidu Harrachovi
a sklárna se dostala do režie vrchnosti.
1773
Správcem hutě byl jmenován
Anton Erben (†1795),
za něho vznikl tzv. Harrachovský vzorník
dokumentující tvary a dekory skla.
1812
V důsledku napoleonských
válek zcela zastaven vývoz
novosvětských produktů
do ciziny, v tuzemsku
odbyt poklesl na jednu
desetinu dřívější produkce,
zásadní obrat nastal
koncem roku 1813
1827
Sklárna započala s výrobou olovnatého skla,
tzv. Flint Glas.
Požár sklárny, výroba ale záhy obnovena.
1828
Účast na první průmyslové výstavě v Praze,
představeno sklo se zatavenými
keramickými inkrustacemi, novosvětské
výrobky vysoce hodnoceny
1835
První průmyslová výstava ve Vídni, sklárna
představila produkty z barevných a čirých
sklovin, k nejvíce impozantním exponátům
celé výstavy patřilo svítidlo (kandelábr) ze
čtrnácti dílů, sklárna hraběte Harracha jako
jediná obdržela zlatou medaili.
1845
Na Rakouské průmyslové výstavě ve Vídni
představena celá šíře produkce, ocenění zlatou medailí,
neboť, jak bylo uvedeno ve zprávě z výstavy,
"vyráběla tehdy všechny druhy barevného skla
v průsvitné, matné i neprůhledné variantě
a všechny druhy kompozitního skla užívané
pro výrobu umělých drahokamů";
ve sklárně pracuje 220 zaměstnanců (Bericht 1845).
1851
Účast na Velké výstavě průmyslových prací všech
národů v Londýně (Great Exhibition of the Works
of Industry of all Nations), ocenění výstavní medailí,
první ze seriálu světových výstav v historii.
Exponáty harrachovské sklárny a rafinerie Wilhelma Hofmanna
(The Illustrated London News, 1851, 19, s. 606 / © Illustrated London News / Mary Evans Picture Library)
1855
Světová výstava v Paříži, bronzová medaile.
1860
Jan Nepomuk František hrabě Harrach
(1828–1909) přebírá správu jilemnického
panství a sklárny.
1862
Účast na Světové výstavě v Londýně,
bronzová medaile.
V noci z 30. na 31. prosince
sklárna vyhořela, provoz hutě
obnoven 8. února 1863.
Světová výstava v Londýně 1862, harrachovské sklo v expozici firmy
Wilhelm Hofmann (soukromá sbírka)
Expozice Harrachovské továrny na sklo
v Novém Světě na Světové výstavě ve Vídni, 1873 (FA).
1873
Účast na Světové výstavě ve Vídni,
zlatá medaile.
Monumentální "císařská" váza, 1873
provedení: Email Malachit, v. 175 cm
Muzeum skla, Harrachov, inv. č. 3697
Pětidílná. Bezbarvé sklo, vrstvené bílým opálem, krakelované, převrstvené bezbarvým sklem, foukáno do formy. Malba emaily a zlatem. Na čelní straně modrý kruhový medailon v bílém rámci z akantových rozvilin, v něm dole ve štítu rakousko-uherský orel, po stranách nahoře dvě hnědě stínované postavy géniů držící pásky s nápisy Barmherzigkeit (Milosrdenství) a Gottesfurcht (Bohabojnost). Na podstavci přišroubována obdélná deska s malovaným pohledem na císařský zámek Possenhofen, čtyři lepené růžové skleněné kameny, mezi nimi na stuze pestré květinové závěsy. Jedna z dvojice váz zhotovených k poctě rakousko-uherského císařského páru speciálně pro Světovou výstavu ve Vídni 1873.
1876
Světová výstava ve Filadelfii, bronzová medaile;
výstavba nové huti s třetí regenerativní pecí.
Expozice sklárny na Mezinárodní výstavě
ve Filadelfii 1876 (FA).
1888
Mezinárodní výstava v Barceloně, zlatá medaile,
španělská královna regentka propůjčila Janu hraběti
Harrachovi řád Isabely Katolické první třídy.
21. srpna velká povodeň, těžce poškozeny brusírny
a stoupa na křemen.
1895
Uváděny tři regenerativní pece systému Siebert,
třicet šest pánví, brusírna s vodním pohonem,
malírna, rytecká dílna a leptárna,
400 zaměstnanců, firemní sklady v Praze,
Vídni a Petrohradu, vzorkovny a zastoupení
v Berlíně, Paříži, Londýně, Madridu, Boloni,
Konstantinopoli, Bombaji, Alexandrii a Sofii.
Pohled na sklárnu s nově plánovanou budovou brusírny,
akvarel, F. Skopalík, 1899 (Krkonošské muzeum, Jilemnice)
1900
Světová výstava v Paříži, zlatá medaile;
vrchol secese. Světovou výstavu navštíví
přes 50 milionů lidí.
1909
12. prosince umírá Jan Nepomuk František
hrabě Harrach (nar. 1828), nástupcem Otto
Jan Nepomuk hrabě Harrach (1863–1935).
1918
Jako firemní výtvarník nastupuje
Rudolf Schwedler, ve sklárně do roku 1958.
1929
Účast na Světové výstavě v Barceloně.
Světová výstava v Barceloně, 1929, Grand Prix (FA).
1938
8. října v Harrachově německé jednotky,
provoz sklárny na krátko zastaven.
1943
Jan hrabě Harrach nucen prodat sklárnu,
od 1. dubna majitelem Rudolf Endler.
1945 - jaro
Dekretem prezidenta republiky o znárodnění podniků
německých majitelů z 19. května sklárna vyvlastněna,
pod názvem Harrachovy sklárny Nový Svět – Harrachov
začleněna pod národní podnik Borské sklárny Nový Bor.
1946
28. ledna požár skladu, rytecké dílny,
malírny, technických kanceláří, zřítila se
střecha staré huti, zničeny suroviny,
polemizuje se o zrušení sklárny.
1948
Od prosince probíhá dostavba podle návrhu
architekta Jana Gillara; zásadní pozice ve sklárně
zastávají Miloš Půlpitel a Milan Stříbrný, osobnosti,
které budou do poloviny šedesátých let určovat
strategii výroby i obchodu ve funkcích hlavního
technologa a ředitele, v nichž se postupně vystřídali;
výtvarníkem sklárny zůstává po celé období Rudolf
Schwedler, kterému bylo umožněno v pohraničí
setrvat; vývoz po roce 1948 organizován
prostřednictvím Podniků zahraničního obchodu.
Propagace úspěchů dvouletého plánu 1946–48 na pozadí
nové sklárny, kresba Rudolf Schwedler, 1948 (FA).
1955
3. ledna do sklárny nastupuje výtvarník
a návrhář Milan Metelák.
1958
1. dubna závod 07 Harrachovské sklárny, n. p. Nový Svět-Harrachov začleněn do nově
zřízeného Sdružení podniků užitkového skla s generálním ředitelstvím v Novém Boru;
zahraniční obchod po celou dobu obstarávala společnost Skloexport, která přes firmy
zahraničních partnerů vyvážela harrachovské sklo do Kanady, Austrálie, Západního Německa,
Velké Británie či Itálie, sklo bylo mnohdy označováno pouze obchodními značkami
zprostředkovatelských firem – obecně platí, že harrachovské sklo bylo značeno vlastní značkou
jen výjimečně, naprostá většina výrobků opatřena pouze nálepkou Bohemia Glass.
Řád práce předává v roce 1962 ministryně spotřebního průmyslu B.
Machačová-Dostálová do rukou ředitele sklárny M. Stříbrného (FA).
1962
U příležitosti oslav 250. výročí od první
písemné zmínky o sklárně v Novém Světě
podniku udělen Řád práce.
1971
Podle projektů z šedesátých let se započalo s rekonstrukcí harrachovské
sklárny – systém vytápění pecí generátorovým plynem (plyn vyráběný
spalováním uhlí přímo ve sklárně) je nahrazen vytápěním na dálkově
vedený svítiplyn (zemní plyn). Huť je vybavena dvěma šestipánvovými
pecemi typu Jindra, rozšířena hala a vystavěn nový komín.
1987
Zaměstnáno 225 pracovníků, 110
v hutním provoze a 60 v brusírně.
Proběhly výstavy historického
i současného skla v Muzeu skla
a bižuterie v Jablonci nad Nisou
a Národním muzeu v Praze
uspořádané k 275. výročí sklárny.
1993
Schválen privatizační projekt a sklárna privatizována formou
přímého prodeje; majitelem se stal JUDr. František Novosad
z Nového Boru, původním povoláním sklář z Kamenického Šenova;
ve sklárně pracovalo 190 zaměstnanců, v hutní výrobě 98,
v brusírně skla 42, na místo výtvarnice
sklárny přichází Ivana Müllerová.
1994
Vybudováno muzeum
v tzv. Panském domě,
následují stavební úpravy
ve sklárně.
Bývalý Panský dům, dnes Muzeum skla.
2002
Na podporu českého sklářství vybudován minipivovar,
kde se vaří tradiční české nefiltrované a nepasterizované pivo;
v souvislosti se zřízením pivovaru vyčištěn původní pramen
pitné vody zbudovaný na Bílém vrchu již rodem Harrachů.
2008
Vyvrcholení ekonomické krize, která od roku 2001 přináší
postupné zhoršování situace v českém sklářském průmyslu;
harrachovská sklárna situaci řeší snížením počtu zaměstnanců,
kteří se střídají ve dvou směnách u jedné pece, pomoc sklárna
hledá i v doprovodných oborech podnikání
(turismus, minipivovar, ubytování, pivní lázně).
2012
Sklárna slaví 300 od svého založení, v rámci oslav se koná
výstava v Uměleckoprůmyslovém Muzeu v Praze,
v Západočeském Muzeu v Plzni a v Muzeu skla a bižuterie
v Jablonci nad Nisou; je vydána obsáhlá kniha "Z Nového Světa
do celého světa"; v Harrachově konná setkání sklářů z celé republiky;
společně s jubileem sklárny slaví životní výročí i majitel sklárny.