Menu

• Aktuality
• Sklárna
• Katalog
• Exkurze
• Muzeum
• Prodejna
• Pivovar
• Restaurace
• Hotel**
• Volná místa
• Napsali o nás
• Kontakt

Speciální nabídka:

• Pivní lázně
• Rezervace

Harrachov, Tábor (ac)
Harrachovské Hu?ské výčepní je podle porotců táborské soutěže Zlatá pivní peče? nejlepším světlým výčepním pivem uvařeným v minipivovaru. Osmistupňové pivo, které slouží většinou k osvěžování sklářů, tak na soutěži porazilo všechny ostatní "desítky".
"Do soutěže jsme se přihlásili víceméně z legrace, ale naše pivo nejspíš hodnotitele zaujalo, tak nám přiřkli první místo," říká majitel harrachovské sklárny a přilehlého pivovaru František Novosad.
S vítězným pivem se pivaři v běžné distribuci nesetkají. Naopak harrachovští skláři mohou bez nadsázky tvrdit, že je toto pivo jejich denním chlebem. "Vedle prodeje v lahvích přímo v pivovaru je určena jako osvěžení pro skláře. Je pravda, že tím na sebe beru bezpečnostní riziko, ale myslím si, že je to dobré k doplnění tekutin nebo třeba kvůli minerálům," říká Novosad.
Spolu s oceněnou osmičkou minipivovar vaří i světlou a tmavou dvanáctku, kterou si mohou objednat hosté přímo v pivovarské restauraci.
"Soutěže se v této kategorii - světlé výčepní pivo z minipivovaru - zúčastnilo čtyřiadvacet vzorků a to harrachovské prostě zachutnalo porotcům nejvíce," přibližuje Alois Srb, hlavní pořadatel dvacátého ročníku soutěže o Zlatou pivní peče?.


Více informací zde.

Minipivovar Novosad (Harrachov)

Zpráva č. 17 o stavu pivovarnictví v Čechách
Vážení čtenáři, milí milovníci piva,

Tak se píše 1.1.2009 a já sedám za klávesnici, abych Vám zase něco napsal z pivovarského prostředí. Nejdříve Vám všem ovšem popřeji mnoho úspěchů a hlavně pevné zdraví. Budete-li ho mít, máte v podstatě vše! Také Vám přeji bohatou pěnu. Richardu Chodorovi přeji, a? mu tato webová stránka běží.

Všude okolo nás teď slyšíme slovo krize. Ale já jí nikde nevidím! Alespoň přecpané sváteční popelnice v naší ulici tomu vůbec nenasvědčují. Krize vypadá přeci jinak. Krizi si představuji tak, že lidé budou stát na ulici frontu na polévku… Tak jak tomu bylo za krize v Americe v 1930. Ta současná krize je umělá, a je to taková krize-nekrize. Je způsobena hlavně spekulanty a lidmi, kteří trpí zrůdnou představou: totiž tím, že i když na něco nemají, tak si na to mohou půjčit.

No nic. Já myslím, že pivovarnictví v krizi není. Dobré pivo si dáme, i když je hlouběji do kapsy. Navíc vím minimálně o 5-6 nových minipivovarech, které by měly v tomto novém roce vzniknout. Dejte nám pokoj s krizí, pivo jede!



Sklárna a minipivovar HarrachovTentokrát zavítáme do Krkonoš. Tam jsme spolu ještě nebyli. Kdo by nevěděl, kde je největší skokanský můstek v Čechách! Tak tam, pod mamutem, najdete jeden z dobrých a zajímavých minipivovarů. Oficiální obchodní název zní ale trochu krkolomně a sáhodlouze: Sklárna a minipivovar Novosad & Syn Harrachov s.r.o. CZECH REPUBLIC. Mají tam těch činností trochu více než jen vaření piva. Viz dále. Ale zvládají to dobře. Tak vítejte.



Pivní schémaA můžete se, než vstoupíte do pivovaru samotného, hned i názorně poučit na zdejším nástěnném jasném a srozumitelném schématu, jak se to pivo vlastně dělá a dělat má. Následujte šipky a jeďte po nich až do doby, než skončíte na WC a ulevíte si. Tomu porozumí snad každý.



Sládek, pan SoukupUjímá se nás sládek pivovaru, pan Libor Soukup. Je to mladý, 26 letý muž, v oboru nevyučený. Spadnul do toho náhodou. Budu-li upřímný, bál jsem se ze začátku, že nás tak trochu odbude. Jak první zdání může klamat! Poté, co poznal, že mě a kolegy pivo skutečně baví, nechtěl nás pustit domů. Prošli jsem si s ním celý objekt a dostalo se nám více než kompletního výkladu a prohlídky. A dobré ochutnávky také. Díky!



Pivní lázněJen od pivních lázní neměl zrovna klíče, tak jsme tam nebyli. Celý objekt sklárny, pivovaru a restaurace je značně rozlehlý, ani nevím čím začít. Ale vezměme to tak, jak to běží a leží, od varny. Ta stojí v rohu restaurace, takže hosté mohou sledovat, jak se pivo vaří. Je to velký 1 200 litrový poměděný kotel. Jako všude jinde. Je na pěkném stupínku, takže můžete přehledně sledovat, co se děje v hospodě.



VarnaLíbilo se mi tam nahoře, cítil jsem se tak trochu jak na kapitánském můstku. Však taky sládek kapitánem je! I když není tak vidět. První a zkušební várka se uvařila dne 23.11.2001, ale v tu dobu ještě nebylo vše zkolaudováno, takže jako rok zahájení provozu a vaření počítejme raději rok 2002.



RestauraceRestaurace je umístěna v prvním patře, je rozlehlá a vkusně zařízena ve světlém dřevě. Dovnitř se vmístí 180 hostů. Najíte se, napijete se … a bude-li obsluha jen o trochu vlídnější a usměvavější, můžeme říci, že to nemá chybu.

Z restaurace vedou i dveře na dlouhou ocelovou pavlač se zábradlím, z které je možno sledovat skláře u pece. A řeknu Vám: jen kvůli tomu se vyplatí sem zajet. Kdo to ještě neviděl, neuvěří. To je úplný koncert! Tomu říkám „kraft“ neboli fortel! Jeden strká tyč s křemelinovou hmotou na konci do pece, pak fouká a rychle tvaruje sklínku, druhý už v tu dobu dělá stopku té sklenice, třetí dělá kulatou placatou podstavu pro tu sklenici. A vše je jak živé, roztavené a rudé, kroutí se to, jak gumový had … a oni to foukáním ochlazují, nebo naopak přihřívají, stříhají to sklo normálně nůžkami, jako když ustřihnete špagetu, a ještě žhavé to lepí jedno k druhému … no paráda.



Skláři u peceVětšinu toho dělají na export do USA. K tomu pijí místní Hu?skou 8°. Krásné povolání. Nemohl jsem se od toho odlepit. Člověk, když to vidí, uvědomí si, že on sám osobně skoro nic neumí. Alespoň manuálně. Ale na druhou stranu, bodej? by to neuměli, vždy? už to zde dělají 296 let! A my nejsme skláři, ale pivaři, tak jděme raději níže! Tam, kde se dělá pivo … sklenička je krásná věc, že, ale jen když na ní je bílá čepice…



TankyV pivovarském „sklepě“ to vypadá asi tak, jak to vidíte na přiložené fotografii výše. Není to sklep v pravém slova smyslu, jeho podlaha totiž koresponduje úrovní s přilehlou asfaltovou příjezdní cestou. Najdeme zde 3 kvasné tanky, 11 ležáckých tanků a 6 přetlačných. Vše v nerezu a vše „made in“ ZVU a.s. Hradec Králové. Pro kvasnice si jezdí do Vratislavic a voda jim na pivo teče sama pěkně samospádem z Bílého vrchu. A prý pěkně v jilmovém korýtku! Pro úplnost, v roce 2008 se výstav odhaduje na 2000 hektolitrů. To víte, skláři mají žížu! Jen si zkuste pracovat v takovém vedru…



FrantaA pan Soukup vypráví a vypráví, je vidět že ho to baví. A to je přesně základ toho, aby věci dělal dobře. A on je dělá. Jeho pivo je dobré! A s pěknou pěnou. Vaří tři základní standardní piva: světlou Hu?skou 8 , světlou 12 Františkův Ležák a černou 13 Čertovské pivo (Čer?ák). A když je nálada, chu? a nějaké to zajímavé výročí, uvaří se speciály. Občas a zřídka. Co se uvaří, se vypije nahoře v hospodě nebo se naláhvuje. Žádná jiná hospoda v okolí ani jinde toto pivo netočí.



Pivo v lahviPokud si chcete vzít pivo s sebou, kupte si ho na vrátnici v 0,75 litrové plastové láhvi za 30 Kč. Byli jsme taktně upozorněni, že to samé v restauraci je o 4 Kč dražší. Díky. Nebo si můžete koupit Františkův ležák v 3 litrové plastové PET láhvi. Na nějakou party. Že by mělo snad někdy dojít, nehrozí. Zásoby a kapacita je velká.



Pivo na skladěUdělají Vám i pěkný kartonek čtyř piv s sebou. Je na něm i 23 dobrých rad, proč dávat pivu přednost před ženou. Což je zajímavé srovnání, že? Věc a tvor. Moc to nechápu. Já osobně mám ženské docela rád … silácké řeči tohoto stylu mi nějak nejedou. Nevidím důvod, proč třeba nedávat přednost oběma! Ale jako vtip dost dobrý…



SudyTechnické shrnutí? Ti, co jim pivo chutná, nepřijdou zkrátka. Sběratelská část pivařů také ne, ale jste ve sklárně, počítejte, že vše bude ve skle! Nejen pivo. Podtácky i popelníky. Sklenice samosebou ... haha. Vše je možné zakoupit na vrátnici sklárny. Taktéž pivo v petkách. Budete-li mít štěstí a pan sládek bude dobře naladěn a zastihnete ho, dá Vám jistě rád i několik pivních etiket do sbírky.



Brusič sklaK nám se choval velmi velmi vstřícně, snad jako nikdo jiný jinde. Za což mu ještě jednou zde děkuji. Měli jsme i to štěstí, že nám ukázal nejen brusírnu skla, kde i přesto, že byla sobota seděl jeden brusič a předváděl nám nejen, co je to opravdu poctivé řemeslo, ale i velmi starou funkční a pracující Francoisovu turbínu vzadu za pivovarem, která zásobuje elektrikou sklárnu.



Vodní turbinaNavíc si kladu otázku, kdy budu mít ještě v životě další příležitost si osobně potěžkat broušenou vázu v ceně 35 000 Kč. Byla těžká a kdybych ji upustil, myslím, že dodnes v Harrachově myju nádobí, drhnu rejžákem podlahu a navaluji sudy.



Broušená vázaA to není zdaleka vše. Je toho zde více. Jako návštěvník se můžete podívat do Muzea skla a nebo se vykoupat ve zmíněné pivní lázni. Vše podrobně najdete na webu Sklárny a minipivovaru. Jo jo, pan majitel Judr. František Novosad nezahálí a přichází stále s novými nápady. Jsem jen zvědavý, s čím přijde příště. Přeji tomuto podniku světlé zítřky. Navštivte ho, máte-li cestu kolem.



CzechBeerMan v HarrachověJá nelitoval. Bůh nám přál a bylo krásné slunečné počasí. Takové v Krkonoších vynikne dvojnásob. Navíc z Harrachova je to jen nějakých 8 km do polské Szklarske Poreby. To je takové menší městečko-vesnička hned za hranicemi. Budete mít ještě takový mezinárodní výlet. A dáte si Bigos nebo Golobki. Že nevíte, co to je? Ale jděte! Honem to napravte…




S pozdravem a úctou
Váš Libor Vojáček alias CzechBeerMan
pivní reportér a sběratel
Teplice
Album vypitých piv
Album pivních suvenýrů


Více informací zde.

V neděli dne 7. 9. 2008 navštívili harrachovskou sklárnu příznivci vozu Porsche.

Datum vydání: 21.7. 2008
Zdroj: Turnovský a semilský deník
Autor: TOMÁŠ LÁNSKÝ
Rubrika: Titulní strana Strana: 1
Harrachovská Sklárna Novosad a syn se zapsala do Guinessovy knihy rekordů. Vyrobila 106 centimetrů vysokou sklenici
Harrachov/ Rekordně vysokou sklenici zhotovili harrachovští skláři. Je vysoká 106 centimetrů a její unikátnost spočívá v metodě, jakou byla vyrobena. Skláři ji totiž nelepili za studena, nýbrž vyfoukali přímo ve sklárně takzvanou hutní metodou. Sklenice pomohla zapsat harrachovskou sklárnu spojenou s minipivovarem do Guinessovy knihy rekordů.
„Naším cílem bylo dosáhnout sta centimetrů, k rekordu a zápisu by to stačilo. A nakonec se podařilo dokonce 106 centimetrů, což je potvrzením zručnosti a výjimečnosti našich harrachovských sklářů,“ pochvaloval si majitel sklárny František Novosad. Jak dodal, sklenic přesahujících sto centimetrů se podařilo udělat hned několik. Jednotlivé exempláře skončí na různých místech, nebo? ve všech případech půjde o světové unikáty.
„Jedna skončí v místním muzeu skla, další si odveze do Pelhřimova agentura Dobrý den, která na rekord dohlížela. A jednu si samozřejmě necháme na památku u nás ve sklárně,“ doplnil š?astný Novosad. Na tvorbě stošesticentimetrové sklenice se podíleli nejzkušenější mistři z harrachovské sklárny. Nejobtížnějším momentem bylo vyrobit zhruba třičtvrtě metru vysokou nožku sklenice.
„Je tak vysoká, že kdybychom z té sklenice chtěli pít, nemuseli bychom jí mít na stole, mohla by stát na zemi,“ podotkl spoluautor díla Radek Remer. Do číše se podle něj vejde přes litr a půl tekutiny. Aby její funkčnost ověřili, připili si autoři ze dvou sklenic - jak jinak než harrachovským pivem.
Nejde o první rekord, který ve zdejší sklárně učinili. V roce 2004 zde vyrobili největší pivní sklenici. Ta vážila prázdná 14 kilogramů, naplněná třiceti litry piva přes 40 kilogramů. Pití z takové sklenice by bylo namáhavější, než cvičení s činkami v posilovně.
Tvorba maxisklenice byla součástí pátého ročníku harrachovských pivních slavností a na práci sklářů během pokusu dohlížely stovky zvědavých návštěvníků. Mnoho z nich také využilo lákavou nabídku a pokusili se sami vyfoukat skleněnou kouli za asistence zkušených mistrů sklářů. Většina z nich pak přiznala, že práce s křehkým sklem, v prostředí podobném sauně, je skutečně odbivuhodná.

Datum vydání: 21.7. 2008
Zdroj: Mladá fronta DNES
Autor: (ČTK)
Rubrika: Kraj Liberecký Strana: 1

Sklenice, kterou v sobotu při pátém ročníku pivních slavností vyrobili harrachovští skláři, se určitě nevejde do žádné myčky nádobí ani kuchyňské linky, zato karetním hráčům by zřejmě udělala radost.
Měli by ji při ruce a nezabírala jim místo na stole.
Měří totiž 106 centimetrů a zapíše se do české verze Guinnessovy knihy rekordů.
„Dosud se o podobný počin nikdo nepokusil,“ řekl Otto Štembera z pelhřimovské agentury Dobrý den.
„Sklář musí být zkušený a dost rychlý. Navíc je třeba, aby byl vysoký, aby se to mohlo podařit,“ vysvětlil majitel sklárny František Novosad.
Skláři se podle něj na rekord připravovali a výrobu obří číše zkoušeli. Sklenici dělali takzvanou hutní technikou. Na nožku museli při natahování foukat, aby byla rovnoměrně silná a při chlazení ji museli zase podepřít speciální vatou, aby nepraskla. Jedna z rekordně vysokých sklenic skončí v harrachovském muzeu, druhá poputuje do Pelhřimova. Křehké dílo váží asi tři kilogramy.
Před čtyřmi lety už v Harrachově vyrobili největší pivní sklenici na světě, která se zapsala do knihy rekordů. Žádný pivař se z ní ale nikdy nenapil.
Prázdná totiž vážila kolem 14 kilogramů a když by se naplnila 30 litry piva, byl by velký problém ji vůbec uzvednout.
Harrachovská sklárna je nejstarší fungující sklárnou v České republice a zřejmě i v celé Evropě. Založena byla před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se tam tradiční způsob výroby a unikátní 100 let stará historická brusírna skla, která je poháněna transmisemi a vodní turbínou. Podnik vyrábí tradičními postupy luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křiš?álové lustry.
Sklárna je přístupná turistům, vloni jich přišlo 60 tisíc.
Součástí komplexu je i muzeum, prodejna českého skla a porcelánu, malý hotel, pivní lázně a od roku 2001 také minipivovar. Loni tam uvařili 90 tisíc litrů piva, přičemž zhruba polovina produkce se prodá přímo v areálu. Pivovar vaří hu?ské výčepní, které obsahem alkoholu odpovídá osmistupňovému pivu, a světlý a tmavý dvanáctistupňový ležák. „Zájem rok od roku stoupá, v minulosti se většina piva prodala přímo ve sklárně a v místní restauraci, letos ale polovinu prodeje tvoří lahvové pivo,“ řekl Novosad.

Harrachov, Svijany 6. února 2008 (MfD) - Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní peče? z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chu?ovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chu?ovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní peče? z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

MfD

Harrachovské pivo bude příští rok dražší, koupel v něm nikoli
Harrachov (Semilsko) 31. prosince 2007 (ČTK) - Harrachovské pivo bude příští rok dražší. Od Nového roku zdraží půllitr světlého i tmavého ležáku o dvě koruny. Místo 13 korun, které si místní minipivovar účtoval od roku 2004, tak nápoj přijde na 15 Kč. Důvodem zdražení je výrazný růst cen energií, a především surovin - chmele a sladu, řekl dnes ČTK majitel minipivovaru a místní sklárny František Novosad. Pivní lázeň, kterou v místním areálu nabízejí od letošního léta, ale podle něj zdražovat nebude, přestože obsahuje deset litrů světlé a tmavé dvanáctky.

Harrachovský pivovar je v Libereckém kraji posledním, který zdražil. Už v listopadu zvýšily o pět až šest procent ceny Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice. Největší Pivovar Svijany pak podobně zdražil od 1. prosince. Všichni přitom letos už jednou zvýšili ceny piva na jaře, takže během roku vzrostla cena půllitru v průměru o korunu až 1,50 Kč. Podle Petra Hostaše přitom nelze vyloučit, že už za pár měsíců pivo opět zdraží. "Uvidíme, co udělá další růst nákladů, odhadujeme ale zdražení o dalších 50 haléřů," řekl ČTK Hostaš a podobně se vyjádřili i v dalších pivovarech.

Na růst cen má podle pivovarů rozhodující vliv rostoucí cena surovin. "Cena sladu vzrostla na dvojnásobek a chmel zdražil ještě víc," řekl Novosad. Například cena chmelového extraktu ale stoupla až desetinásobně. Navíc od Nového roku porostou také náklady na elektřinu a plyn. To vše se do cen promítne. Že vysoké ceny odradí zákazníky, toho se Novosad nebojí. "Už teď nestačíme poptávce, mohli bychom vařit víc, ale nestačí kapacita našich ležáckých tanků, a tak ji chceme před létem rozšířit," dodal.

Minipivovar je od roku 2001 součástí areálu sklárny v krkonošském středisku Harrachov. Letos tam uvařili 90.000 litrů piva, přičemž zhruba polovina produkce se prodá přímo v areálu. Pivovar vaří hu?ské výčepní, které obsahem alkoholu odpovídá osmistupňovému pivu, a světlý a tmavý dvanáctistupňový ležák. "Zájem rok od roku stoupá, v minulosti se většina piva prodala přímo ve sklárně a v místní restauraci, letos ale polovinu prodeje tvoří lahvové pivo," řekl Novosad.

Harrachovská sklárna je nejstarší fungující sklárnou v České republice a zřejmě i v celé Evropě. Založena byla před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se tam tradiční způsob výroby a unikátní 100 let stará historická brusírna skla, která je poháněna transmisemi a vodní turbínou. Podnik vyrábí tradičními postupy luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křiš?álové lustry. Stále více se ale zaměřuje na turisty. V letošním roce si areál, jehož součástí je také muzeum, prodejna českého skla a porcelánu, malý hotel a pivní lázně, prohlédlo přes 60.000 lidí.

ČTK

Turistika vyrovnává sklárně Harrachov ztráty ze slabého dolaru
Harrachov (Semilsko) 28. prosince 2007 (ČTK) - Příjmy z turistiky pomáhají soukromé sklárně společnosti Novosad a syn v Harrachově na Semilsku vyrovnávat ztráty zaviněné stále slabším americkým dolarem. Letos si historickou sklárnu prohlédlo přes 60.000 lidí, což je o pětinu více než loni. V příjmech to představuje zhruba šest milionů korun, proti kterým ale nejsou prakticky žádné náklady, řekl dnes ČTK majitel sklárny František Novosad. Zájem o sklárnu je v kraji srovnatelný například s návštěvností hradů Bezděz, Valdštejn a Frýdlant.

"O nárůst návštěvnosti se zasloužili hlavně čeští turisté, kteří k nám zřejmě našli cestu. V minulosti totiž výrazně převažovali cizinci," řekl Novosad. Díky příjmům z turistiky tak letošní hospodaření sklárny skončí podle něho zhruba třímilionovým ziskem při tržbách kolem 80 milionů korun. "Tržby jsou na úrovni loňského roku, zisk bude ale o něco vyšší," dodal. Ještě v roce 2005 byla přitom sklárna ztrátová. Firma proto vyhasila jednu ze svých pecí, což snížilo náklady na plyn. Navíc zavedla práci i o víkendech a otevřela areál turistům i o sobotách a nedělích.

Harrachovská sklárna má za sebou téměř 300 let dlouhou historii a je dnes nejstarší fungující sklárnou v republice a zřejmě i v celé Evropě. Založena byla před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se tam tradiční způsob výroby a unikátní 100 let stará historická brusírna skla, která je poháněna transmisemi a vodní turbínou. Podnik vyrábí tradičními postupy luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křiš?álové lustry. Zhruba 85 procent produkce je určeno na export. Více než polovina skla putuje do USA, velkými odběrateli jsou i Norsko a Švédsko, Itálie nebo Německo.

Přestože do USA jde jen část produkce, ztráty ze slabého dolaru jdou do milionů korun. V dolarech totiž platí i odběratelé v arabských zemích nebo ze zemí bývalého Sovětského svazu. "Přestože se nám letos podařilo dohodnout zvýšení cen o desetinu, propad dolaru byl větší, než jsme čekali," poznamenal Novosad. Chce proto jednat o dalším zvýšení cen. V příštím roce náklady kvůli drahým energiím dál porostou. Firma navíc plánuje zvýšení mezd v průměru o deset procent. "Také se chceme více orientovat na evropský a skandinávský trh," dodal majitel.

Příjmy z turistiky tvoří zhruba pětinu tržeb sklárny. Nejde jen o prohlídky výroby, v areálu je také sklářské muzeum, malý hotel, prodejna českého skla a porcelánu, minipivovar a od letošního léta také pivní lázně. "V listopadu obsloužily už 200 lidí, což pokrylo náklady na provoz, a předpokládáme, že v zimní sezoně bude zájem ještě větší," řekl Novosad. Dodal, že také zájem o místní kvasnicové pivo roste. "Zatímco v minulých letech se většina piva prodala přímo v naší restauraci, dnes už polovinu produkce prodáváme v lahvích turistům," dodal majitel.

ČTK

Křiš?álový pohár - pro sportovce trofej, pro brusiče kus života

Harrachov (Semilsko) 11. března 2007 (ČTK) - Napadlo vás někdy, kolik práce se skrývá za broušeným křiš?álovým pohárem, který nad hlavou třímá sportovec na stupních vítězů? Pravda, v posledních letech trochu vymizely. Důvodem je možná jejich cena. Třeba 120 centimetrů vysoký pohár, který v roce 1983 získal mistr světa v letech na lyžích Klaus Ostwald z tehdejšího východního Německa, by zřejmě dnes přišel na více než 350.000 korun. V době svého vzniku měl ale hodnotu dvou škodovek tedy asi pětinovou.
Možná ale hlavním důvodem není ani tak cena jako vysoká pracnost. Ne každý brusič si na něco takového troufne a ne každý na to má trpělivost. Dnes sedmašedesátiletý Herbert Burger z Harrachova, který pohár pro mistrovství světa v 80. letech dělal, o tom může vyprávět. "Strávil jsem na tom tři měsíce života, ale byla to práce, na kterou můžu být hrdý," řekl ČTK muž, který u brusu prožil většinu života a vzory i navrhoval.
Přestože křehká dokonalá krása broušených váz vyvolává představu, že je dílem citlivých ženských rukou, opak je pravdou. Brusiči skla byli a jsou většinou muži. "Je to fyzicky náročná práce, a to nejen když děláte kus, který váží i víc než pět kilo," řekl ČTK majitel harrachovské sklárny František Novosad. Také tlak skla na brusný kotouč zajiš?uje brusič vlastní silou, a tak ženy většinou jen dobrušovaly.
Burger k broušení skla přičichl jako šestnáctiletý kluk, pak se šel vyučit do Nového Boru. Celý svůj aktivní život prožil v harrachovské sklárně. S prací musel skončit před 11 lety kvůli onemocnění očí. "Nikdy to nebylo lehké, pohár pro mistrovství byla ale výzva," poznamenal sklář. Výška poháru byla podle něho daná - za každý metr nově postaveného mamutího můstku v harrachovském areálu jeden centimetr poháru. "Celé to vážilo 21 kilo, ale pohár se nebrousil vcelku, skládá se ze tří dílů," vysvětlil Burger.

Pohár měl nohu, tělo a víko, vše zdobí tisíce jemných vrypů. Nejtěžší bylo tělo - kolem deseti kilogramů. "Nejdřív jsme zkoušeli ho zavěsit, abychom rukám odlehčili, špatně se to ale ovládalo, a tak jsem tu váhu skutečně držel v rukách," poznamenal brusič. I proto podle něho práce trvala tak dlouho. "Nebylo možné dělat celou směnu s touhle vahou, někdy stačilo i pár minut a klepaly se mi ruce, a já to nesměl zkazit," dodal.
Základ pro pohár foukali skláři v Nižboru. "Nikde jinde v Crystalexu nebyli tehdy vybaveni na to, aby tam tak velké kusy uměli vychladit," vysvětlil sklář. Celkem se jich vyrobilo pět. "Jeden pohár byl zkušební a brousili jsme dva - jeden pro vítěze, druhý pro naše muzeum," dodal Burger. Později se podle něho brousily další dva. Jeden z nich putoval do Japonska. "Ještě tu máme někde formu, ale dnes už skoro nejsou brusiči, kteří by si na něco takového troufli, řemeslo pomalu mizí," povzdechl si sklář, který teď v důchodu vypomáhá ve sklárně jako průvodce turistů.
To ostatně potvrdil i majitel sklárny. Brusičů ubývá především proto, že zájem o broušené sklo v posledních letech klesá. Jedním z důvodů je i vysoká cena. Zvláš? to harrachovské je velmi drahé - vyrábí se totiž více než sto let starou technologií v brusírně, která je technickou památkou. "Co diamantové brusy, které používají všichni ostatní, zvládnou na jeden zátah, to naše pískovcové a žulové brusné kotouče dělají na třikrát a to se pochopitelně musí odrazit v ceně," řekl Novosad. Brus je podle něho sice kvalitnější, laik to ale nepozná.
Ještě v 90. letech minulého století pracovalo v Harrachovské brusírně na 40 lidí, dnes se jich tam střídá pět a stačí to. "Úplně jsme opustili broušení váz, mís a podobných kusů, kde jsme levnějším diamantovým brusům nebyli schopni konkurovat," řekl Novosad. Dnes se na historickém dřevěném zařízení z roku 1895 brousí díly pro křiš?álové lustry. "V jejich vysoké ceně se drahý brus ztratí," vysvětlil majitel jedné z nejstarších skláren v Evropě, která za pět let oslaví třísté narozeniny.

Harrachovská sklárna se rozrostla o pivní lázně
Harrachov (Semilsko) 21. července (ČTK) - O pivní lázně se dnes rozrostla harrachovská sklárna, jejíž kořeny sahají až do roku 1712. Majitel, společnost František Novosad a syn, se zaměřuje i na turistiku a v huti v minulých letech postavila minipivovar s restaurací a malý hotel. V průmyslově-turistickém komplexu se nachází také muzeum a prodejna skla a porcelánu. Loni si sklárnu prohlédlo 30.000 návštěvníkù - zhruba stejně jako některé hrady a zámky v Libereckém kraji. Příjmy z turistiky tvoří asi jednu pětinu z celkových ročních tržeb firmy 85 milionù korun. ČTK to dnes řekl majitel společnosti František Novosad.
"Byl bych spokojený, kdyby pivní lázně navštívilo kolem 50 hostů denně. Maximálně jich můžeme přijmout zhruba 100. Uvažuji ještě o tom, že bych v budoucnu ve sklárně vybudoval klasickou českou pekárnu. Jen máloco voní dohromady tak krásně jako pivo a chléb," uvedl Novosad.
Náklady na vybudování pivních lázní nepřesáhly pět milionù korun a kromě pramenité vody z místní 150 let staré studny se v nich používá přírodní kvasnicové pivo František a Čer?ák. Do asi 100 litrù šestatřicetistupňové vody se přidává pět litrù světlého a pět litrù tmavého ležáku, drcený chmel a další přísady.
Koupel trvá 20 až 25 minut a podle odborníkù příznivě ovlivňuje srdeční činnost a krevní oběh. Uvolňuje svaly a klouby, prohřívá a omlazuje kůži. "Je mnì příjemně teplo a po pivní lázni nemám žádný lepkavý pocit," podotkla mladá žena, jež se ve vaně vykoupala jako první. Po koupeli za 700 korun lidé relaxují v odpočinkové místnosti se solnými lampami a za dalších 400 korun si mohou objednat masáž. V Česku jsou pivní lázně již pouze v Chodové - Plané u Mariánských Lázní.
Zaměstnanec harrachovských pivních lázní Ladislav Klouda v nich pracuje jako masér a k pivu ho váže předchozí povolání. Vystudoval totiž hotelovou školu. "V lázních nabízíme šest van a pro zamilované pivaře dvě dvojvany. Přímo při koupeli dostávají třetinku piva a po ní druhou. Přírodní piva totiž léčí i zevnitř," upozornil Klouda.
V minipivovaru ve sklárně se ročně uvaří 70.000 litrů piva - světlé hu?ské osmičky, kterou pijí i skláři při práci, a silného světlého a tmavého ležáku. Pokud by se Novosadovi skutečně podařilo přilákat do lázní 50 klientù denně, potřeboval by pro lázně zhruba 180.000 litrů piva ročně.
Sklárna Novosad a syn skončila loni své hospodaření s mírným ziskem. Zaměstnává 130 pracovníkù, sklářů tam dělá 40 a jejich výrobky končí většinou na zahraničních trzích. Loni sklárna vyhasila jednu ze dvou pecí a snížila o 30 procent spotřebu plynu. Dvě skupiny sklářů se začaly střídat v třídenních turnusech, doba prohlídek ojedinělé továrny se prodloužila o hodinu a průmyslově-turistický komplex se otevřel také o víkendech. Návštěvníkům nabízí kromě jiného výhled z terasy u restaurace přímo do huti.
"Spojení sklárny s pivovarem, restaurací, muzeem a pivními lázněmi je vynikající nápad a ukazuje i jiným firmám cestu, jak čelit levné konkurenci z Číny a ostatních asijských zemí," prohlásil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle starosty Tomáše Ploce zvyšuje sklárna, spojená s dalšími atrakcemi, přitažlivost Harrachova pro rekreanty i v jiné době než v hlavní lyžařské sezóně.
Miloslav Lubas
Právo 23. července
Sklář z Harrachova léčí turisty kvasnicovým pivem
Kvasem z vlastního minipivovaru začal v Harrachově léčit turisty majitel zdejší sklárny František Novosad.
Vany, po západočeské Chodové Plané druhých pivních lázní Česka, v sobotu pokřtil proudem kvasnicového piva litého na polonahou děvu předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) společně s Krakonošem a hejtmanem Libereckého kraje Petrem Skokanem (ODS).
Procedura, mající prostřednictvím pětadvacetiminutové lázně o teplotě 36 stupňů díky vysokému obsahu vitamínu B minimálně omladit pokožku, zlepšit srdeční činnost a celkově uvolnit tělo, vyjde na sedm set korun.
„Vany, kterých máme s dvojicí dvojvan pro zamilované páry deset, plníme pramenitou horskou vodou čerpanou ze 150 let staré studny s přídavkem deseti litrů harrachovského piva. Půl na půl světlého a tmavého. Vše okořeněné drceným chmelem a ingrediencemi představujícími naše tajemství,“ přiblížil Novosad, léta provozující v Harrachově poslední pravou krkonošskou sklárnu, která úspěšně odolává invazi laciných plagiátù z Asie.
Náklady na pivní láznì, doplňující Novosadovo harrachovské impérium veřejně přístupné sklárny, minipivovaru, sklářského muzea, hotelu a restaurace, dosáhly pěti miliónù korun.
Lázněmi chce Novosad do krkonošského Harrachova přilákat více turistů ze zahraničí i z Česka. „Počítám s průměrnou denní návštěvností kolem padesáti lidí. Maximální kapacita je stovka klientů denně. Zaručeně nejde o způsob, jak chytře zužitkovat přebytečné pivo. Uvažuji o klasické české pekárně, protože málo co voní tak krásně, jako pivo a chleba,“ tvrdí Novosad.
Procedura lázně a následná půlhodinová relaxace za svitu solných lamp, majících příznivý účinek na organismus, naladí člověka z vnějšku i zevnitř. Cena totiž zahrnuje i dva žejdlíky piva. „Pivní láznì zvyšují v čase mimo lyžařskou sezónu přitažlivost Harrachova,“ podotkl starosta Tomáš Ploc (ODS).

MfD 21. července
Unikátní pivní lázně se otevírají
V Harrachově k léčebné koupeli používají kvasnicové pivo
Krkonoše - V Evropě ojedinělé pivní lázně dnes slavnostně otevřou v Harrachově ve Sklárně Novosad. Jako jediné v Evropě používají k léčebné koupeli kvasnicové pivo. Pivní lázně jsou ještě stále raritou. Na starém kontinentě budou teprve čtvrté, v České republice pak druhé.
Pivní lázeň omlazuje a prospívá srdci
„Pivní lázeň má podle našeho balneologa omlazovací účinky, napomáhá prokrvení pokožky a vůbec přispívá ke zlepšení krevního oběhu a srdeční kondice. Lázeň pomůže i lidem s kožním onemocněním a samozřejmě má příjemný relaxační účinek. Dá se říct, že účinkuje vlastně na všechno,“ říká majitel sklárny František Novosad.
Celá procedura se skládá ze tří částí. Z koupele, zábalu a masáže. „Není to tak, že by se člověk koupal přímo v čistém pivu, jak si mnozí myslí. Do každé vany přijde pět světlých a pět tmavých dvanáctek, takže vznikne zhruba desetiprocentní roztok, do kterého ještě přidáváme drcený chmel. Teplota lázně je doporučena na třicet šest stupňů,“ upřesnil Novosad.
Po 20 až 25 minutové koupeli přijde na řadu zábal a odpočinek na lůžku a pak ještě podle zájmu případná masáž. Lázně budou v provozu každý den od 10 do 20 hodin.
Kromě pivních lázní nabízí Sklárna Novosad turistům již pět let prohlídku dílen, brusírny a také vlastního pivovaru. Jen za loňský rok navštívilo areál 30 tisíc turistů. „Situace ve sklářství není zrovna růžová, a tak se stále více zaměřujeme na turistický ruch. V letošním roce ještě zpřístupníme vodní turbínu, která sloužila k pohonu brusů,“ dodal Novosad. Otevření lázní bude součástí čtvrtých pivních slavností v Harrachově. Kromě domácího pivovaru se představí ještě pivovary Svijany a Konrád. Největším kulturním tahákem bude asi vystoupení Ivana Mládka a Banjo Bandu, pány potěší ve 23 hodin striptýz a sobotu uzavře ohňostroj. Po celý den budou probíhat soutěže, například v jízdě na „opilém“ kole, házení sudem nebo držení tupláku na čas.
Milovníci piva si o víkendu přijdou na své nejen v Harrachově, ale i sousední Rokytnici nad Jizerou. Tady se již od pátku koná druhý Pivní rej. K dispozici je několik pivovarských stánků, u každého také něco k zakousnutí.
Dnešní dopoledne je po Krakonošově snídani věnováno hlavně dětským soutěžím, odpoledne se do klání zapojí i dospěláci, třeba v párovém lyžování na asfaltu nebo v soutěži Mistr pivní pupek.
„Vyvrcholením Pivního reje bude nedělní Power Mann, soutěž pro siláky o trofej Města Rokytnice. Letos v disciplínách sedlání a nošení sudù na čas a ve výstupu po pivních bednách,“ uvedl hlavní organizátor Daniel Janata.